Sibiřská Chaga

 

Chaga (lat. Inonotus obliquus) česky Rezavec šikmý

je dřevokazná houba z čeledi kožkovitých. Roste nejčastěji na břízách, méně často na také na dalších listnatých stromech v severní Evropě, Rusku a dále v chladnějších oblastech Asie a Severní Ameriky. V tradiční medicíně v Rusku a se využívá od 16.století v Asii je se používá několik tisíc let. První zmínky o léčení Čagou pochází ze severních oblastí Číny. Dále se pak její používání rozšířilo na západ do oblasti Sibiře a na Ural kde se Čaga denně popíjela jako čaj. Vědci zjistili, že v těchto oblastech byl mezi obyvateli velmi nízký výskyt rakoviny a nemoci žaludku se tam prakticky nevyskytovali. Mnoho lidí v těchto sibiřských oblastech, kteří pili Čagu denně se často dožívali věku kolem 100 let.

chaga

Chaga obsahujevíce než 200 různých biologicky aktivních látek

Z hlediska farmakologických účinků jsou nejdůležitější polysacharidy, polyfenolické látky a triterpenoidy lanostanového typu. Z polysacharidů jsou to zejména beta-glukany a heteroglukany, z tritrepenů pak inotodiol, obliquol, betulin a betulinová kyselina (ty houba získává z hostitelského stromu z břízy). Dále houba obsahuje seskviterpeny, steroly, lipidy a alkaloidy. Čaga obsahuje vysoké množství melaninu – pigment, který se podílí na její barvě – který ochraňuje DNA před poškozením a organizmus před zářením všeho druhu tím, že aktivuje šišinku mozkovou.

Působí cytotoxicky proti různým typům nádorových buněk, zatímco zdravé buňky nejsou zasaženy.
Účinek Čagy je zprostředkován mnoha mechanizmy , jako je inhibice proliferace, indukce apoptózy, ovlivnění buněčného cyklu a buněčné signalizace a potlačení vzniku metastáz.
Antimutagenní účinek Čagy působí preventivně proti vzniku nádorů. Čaga také snižuje nežádoucí účinky chemoterapie a může tak sloužit jako vhodný doplněk ke standartnéí léčbě nádorových onemocnění.