Sibiřská Chaga

 

Chaga (lat. Inonotus obliquus) česky rezavec šikmý

je dřevokazná houba z čeledi kožkovitých. Roste nejčastěji na břízách, méně často na také na dalších listnatých stromech v severní Evropě, Rusku a dále v chladnějších oblastech Asie a Severní Ameriky. V tradiční medicíně v Rusku se využívá od 16. století, v Asii se používá několik tisíc let. První zmínky o léčení Čagou pochází ze severních oblastí Číny. Dále se pak její používání rozšířilo na západ do oblasti Sibiře a na Ural, kde se Čaga denně popíjela jako čaj. Vědci zjistili, že v těchto oblastech byl mezi obyvateli velmi nízký výskyt rakoviny a nemoci žaludku se tam prakticky nevyskytovaly. Mnoho lidí v těchto sibiřských oblastech, kteří pili Čagu denně, se často dožívalo věku kolem 100 let.

chaga

Chaga obsahuje více než 200 různých biologicky aktivních látek

Z hlediska farmakologických účinků jsou nejdůležitější polysacharidy, polyfenolické látky a triterpenoidy lanostanového typu. Z polysacharidů jsou to zejména beta-glukany a heteroglukany, z tritrepenů pak inotodiol, obliquol, betulin a betulinová kyselina (ty houba získává z hostitelského stromu z břízy). Dále houba obsahuje seskviterpeny, steroly, lipidy a alkaloidy. Čaga obsahuje vysoké množství melaninu – pigment, který se podílí na její barvě – který ochraňuje DNA před poškozením a organizmus před zářením všeho druhu tím, že aktivuje šišinku mozkovou.

Působí cytotoxicky proti různým typům nádorových buněk, zatímco zdravé buňky nejsou zasaženy.
Účinek Čagy je zprostředkován mnoha mechanizmy, jako je inhibice proliferace, indukce apoptózy, ovlivnění buněčného cyklu a buněčné signalizace a potlačení vzniku metastáz.
Antimutagenní účinek Čagy působí preventivně proti vzniku nádorů. Čaga také snižuje nežádoucí účinky chemoterapie a může tak sloužit jako vhodný doplněk ke standardní léčbě nádorových onemocnění.