Nejstarší písemné zmínky o účincích hub se datují do Indie cca před pěti tisíci lety. V době 3000 let před n.l. v Egyptě považovali houby za posvátné, protože věděli, že prodlužují život. U mumie Öetziho staré cca 5000 let se našly sušené houby. Japonci zjistili, že opice, které v přírodě sbírají houbu shiitake nikdy nedostanou rakovinu a netrpí vysokým krevním tlakem ani diabetem. Dřevokazné houby obsahují celé spekturm důležitých látek s léčivými účinky. Jedná se o polysacharidy složené z glukózy, které se nazývají glukany. Polysacharidy se též nacházejí v pivovarských a pekařských kvasinkách, v obilí a mořských řasách. Na západě se do organizmu dostávají především díky konzumaci piva a chleba na Východě jsou zdrojem glukanů hlavně houby.
Polysacharidy – jednotlivé druhy
Polysacharidy – glukany se podle vlastností se řadí do dvou forem, které jsou označeny alfa a beta. Vznikají silně větvené makromolekuly, které mají schopnost pojmout a přenést velké množství informací. Nejrozšířenější houbové glukany jsou β-(1, 3)-D-glukany, β-(1, 6)-D-glukany a α-(1, 3)-D-glukany. Přitom vazba (1, 6) je méně účinná a alfa glukany mají obecně nižší aktivitu. Kromě glukanů mohou houbové polysacharidy obsahovat v molekule mimo glukózy i jiné monosacharidy, např. arabinózu, xylózu, galaktózu aj. a nazývají se heteroglykany. Z nich a ostatních polysacharidů je to např. krestin, polysacharid K, GPP, GPS aj., které rovněž mají pozitivní vliv na náš zdravotní stav. Glukany se tedy od sebe odlišují svými postranními řetězci, které jsou specifické pro jednotlivé druhy hub. Například u hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) jde o pleuran, u houževnatce jedlého (Lentinula edodes) lentinan atd.
Polysacharidy – jak působí v organismu
Polysacharidy obsažené v houbových extraktech dokáží velmi účinně modifikovat biologické reakce, a tak pomáhají lidskému organizmu v adaptaci na nepříznivé podmínky okolního prostředí. Při rakovině neútočí přímo na rakoviné buňky (to dokážou triterpeny), ale zvyšují aktivitu protinádorových buněk (až 100x) a zabraňují v růstu nádoru. Aktivují T-lymfocyty a leukocyty, mikro a makrofágy a také dokáží indukovat tvorbu interferonu.
Základní funkcí makrofágu je fagocytóza – proces zajišťující pohlcení a zpracování cizích, nefunkčních, mrtvých či nemocných buněk a plní i další úkoly při řízení imunity. Makrofágy likvidují patogeny a pomáhají organismu bránit se proti infekci. Makrofágy neustále kolují v těle s cílem najít a zlikvidovat všechno cizí. Glukany dokáží makrofágy stimulovat k maximální činnosti, která se projevuje jejich vyšší odolností vůči infekci a rychlejším množením. Kromě těchto aktivačních účinků na makrofágy zachycují glukany rovněž volné radikály a omezují škodlivý vliv ultrafialového a rentgenového záření což je výhodné mimo jiné při ozařování nebo chemoterapii jako ochrana před nežádoucími účinky těchto lečebných metod klasické medicíny. Betaglukan by neměl chybět u žádného pacienta podstupujícího léčbu rakoviny.
Lymfocyt je jeden z druhů bílých krvinek, který hraje zásadní roli při udržování obranyschopnosti organismu. Reguluje a osatní imunitní buňky a likviduje chorobobné zárodky případně vlastní ale nakažené buňky organismu a pomáhá vytvářet protilátky tzv.imunoglobuliny. Lymfocyty v organismu přežívají po mnoho let a tvoří tzv. paměťové buňky, které mají v sobě zakódované setkání s cizorodou látkou a jsou schopny proti ní opětovně zasahovat.
Účinně pomáhají při nemocech jako je rakovina, srdečně cévní choroby, astma, artritida, chronické záněty, ekzémy a kožní nemoci všeobecně. Podpůrně působí při chřipkách, angíně a nachlazení, ale i při zlomeninách a otocích. Dokáží snižovat hladinu cukru a cholesterolu, uprait krevní tlak, regenrovat játra a slinivku. Současně účinně zvyšují fyickou a psychickou kondici a zlepšují odolnost proti stresu.
Aktivita β-1,3-D glukanu kombinovaná s dalšími léky způsobí synergický efekt a tělo dostatek sil nádor nejen zakonzervovat, ale často i zničit.
