Houba čaga se často zmiňuje v souvislosti s rakovinou. Kde se tento vztah vzal a jakým způsobem parazitická houba tuto vážnou chorobu ovlivňuje?
Historie chagy ve vztahu k rakovině
Houbu Chagu (lidově čaga, česky rezavec šikmý) zpopularizoval ve svém románu Rakovina (1968) ruský spisovatel Alexander Solženicyn, když kolem roku 1959 prodělal rakovinu. Právě této houbě přisuzoval výsledky jeho zdraví. Houbu využívala už dlouho tradiční ruská a sibiřská medicína. Ze starých písemností lze vyčíst, že v Rusku a severní Evropě o čaze věděli už v 16.-17. století. O houbě ale také vypráví letopis, kde je zmínka o tom, že ruský car Vladimír Monomach (1053-1125) užíval čagu nejspíš na rakovinu rtu. Vědci zjistili, že v oblastech, kde lidé pravidelně popíjeli čaj z čagy, netrpěli místní obyvatelé na onkologická onemocnění. Na základě dlouholetých zkušeností se čaga stala cílem vědeckých pozorování. První odborné experimenty proběhly v Rusku v letech 1950–1955. Bylo z nich patrné, že výtažek z čagy omezil růst nádorů. Extrakt z Chagy pod názvem Befungin se v Rusku využívá v rámci boje s rakovinou.
Účinné látky čagy
V této houbě je řada látek, které mají vliv na zdraví. V rovnici čaga a rakovina vycházejí jako důležité složky především betaglukany a betulin. Betulin patří mezi látky, které čaga získává ze svého hostitelského stromu – z břízy. Podobně jako kyselina betulinová, která z betulinu vzniká, patří obě látky mezi triterpenoidy a jsou často zkoumány na protinádorové působení. Betulin a betaglukany také chrání játra. Betaglukany jsou kromě toho prospěšné svou ochrannou funkcí ledvin. Po léčbě chemoterapií a ozařováním se projevuje schopnost betaglukanů podpořit regeneraci červených krvinek, když byla poškozena kostní dřeň.
Významnou látkou, u které byly zjištěny protirakovinné účinky, je triterpen inotodiol (tlumí růst a množení buněk).
Z významných látek je třeba zmínit i melanin, u kterého bylo zjištěno brždění rozvoje patologických procesů způsobených volnými radikály. Melanin také působí jako silný stimulátor imunity a přispívá ke stabilizaci buněčných membrán.
Čaga a rakovina – moderní výzkum
Z výzkumů vyplývá, že mezi způsoby, kterými mají látky z čagy vliv na rakovinu, je stimulace imunitního systému, ale i apoptóza (programovaná buněčná smrt škodlivých buněk bez poškození těch zdravých). Lepších výsledků bylo dosaženo při podávání čagy v raných stadiích nemoci. Vedle uvedeného vlivu bylo možno ještě pozorovat tlumení bolesti. Ukazuje se podpora při léčbě rakoviny, obzvláště na doplnění chemoterapie a radioterapie, kdy je podpořena krvetvorba.
Chaga se osvědčila v případě omezení nebo zastavení metastazování, s ohledem na inhibici tvorby metaloproteináz (enzymy, které štěpí mezibuněčnou hmotu) nádorovými buňkami. Když se netvoří metaloproteinázy, nedostanou se pak snadno buňky rakoviny do lymfatického systému.
Máte vlastní zkušenosti s touto houbou v souvislosti s rakovinou? Podělte se o ně v diskuzi pod článkem.
Zdroj:
Memorial Sloan Kettering Cancer Center, https://www.mskcc.org/cancer-care/integrative-medicine/herbs/chaga-mushroom
Vladimír Antonín, Ivan Jablonský, Václav Šašek, Zuzana Vančuříková. Houby jako lék, Ottovo nakladatelství 2013
Justyna Staniszewska, Marcin Szymanskik, Ewa Ignatowicz. Antitumor and immunomodulatory activity of Inonotus obliquus. June 2017, Herba Polonica 63(2):48-58, Dostupné z https://www.researchgate.net/publication/318030450_Antitumor_and_immunomodulatory_activity_of_Inonotus_obliquus
